**Camilla**

Když vejdeme do Marcellova domu, cítím se zase v bezpečí. Asi bych měla považovat za bezpečný i ten Cosimův, ale to zkrátka bude chtít čas.

„Jdu si lehnout,“ oznámím jim. Nejsem připravená bavit se o tom, že si dvojčata k sobě někoho přivedla. Věděla jsem, že k tomu dojde spíš dřív než později, jen jsem tak nějak doufala v to „později“. Potřebuju si ty pocity v sobě nějak zpracovat.