Po snídani nastoupil Cosimo do svého SUV a odjel do kanceláře. Zatímco jsme s Marcellem nasedali do toho jeho, nařídila jsem Aldovi, ať nás sleduje k umělecké galerii. Peníze na naši dohodu jsem měla v trezoru ve svém porsche. Marcello si nebyl jistý, proč jsem ho o to požádala, ale neřekl ani slovo.

„Jsi připraven?“ zeptala jsem se Marcella.

„Není to můj první obchod, zlato.“

„Já vím. Ale mám