Marcello

„Slyšel jsem ji dobře?“ zeptal jsem se Cosima.

„Vypadá to tak.“

„Cosimo, to nemůžeme. Jsem tak frustrovaný, že bych mohl zajít moc daleko.“

„Nedovolím ti to, Marcello, neboj se.“

„Slib mi, že mě udržíš na uzdě.“

„Ano, Marcello, slibuju.“

Cosimo si ze všech okolností dokázal zachovat chladnou hlavu, pravděpodobně proto, že když se něco semele, okamžitě si svůj vztek vybije – proto ta rána