Když jsme dorazili k rodině Vivaldiových a prošli všemi jejich bezpečnostními prohlídkami, konečně jsem se dostala k Raulovi.

„Dobré ráno, Camillo. Dáte si kávu?“

„Dobré ráno, Raule. Ne, děkuji, jsem v pořádku. Mám vaše diamanty.“

„Vážně? Úplně všechny?“

„Ano, Raule. Myslím to vážně a ano, mám úplně všechny.“

„Tak to musím říct, že jste mě ohromila, Camillo.“

„Raule, můžu se vás na něco zeptat?“

„