Camilla

Následujícího rána mě Marcello vzbudil v šest. „Ne, chci spát,“ stěžovala jsem si.

„Můžeš si zdřímnout v letadle,“ odsekl.

To mě zaujalo. „V letadle?“

„Ano, zvedni zadek z postele, letíme.“

„Kam letíme?“

„Ne, ne, víc ti neřeknu. Obleč si něco pohodlného a vezmi si velmi pohodlné boty.“

Co to sakra je? Kam tak asi můžeme letět, blesklo mi hlavou. Přesto jsem nevstala.

„Camillo, jestl