Cosimo

Když jsem se vrátil do pokoje, Camilla ležela opřená o Marcella a on jí třel záda. Dával jí tam pomalé chladivé hlazení těla a rukou utěšoval její ztuhlé osvalení ke klidu. Zamýšlel jsem, že snad prospala na dně únavy z těch dnů, ale po předejití a přímém nahlédnutí blíže nad její tělo pod peřiny do těch rozbitých mráčků, odtáhla oči do mžourání s procitnutím.

„Řekl ti doktor ještě něco?“ z