„Marcella.“
Ve chvíli, kdy to vyslovím, se spalující touha v jeho očích roztříští a vystřídá ji šok. Lapala jsem po dechu… jeho dlaň, žhnoucí jako rozžhavený uhel na mém těle, probouzela dávno zapomenuté pocity, pálila mě a hřála.
Torinovy rty… vypadaly tak měkké.
Líbá nejlíp ze všech mužů, co jsem kdy poznala… je vlastně ten jediný, koho jsem kdy měla, a to je na tom to nejkrutější. Dokázal by mě