„Marcello, dělej! Orione, pojď!“ křičí Bianca ze dveří.

Orion popadne mé šaty ze země a táhne mě k východu. Zrovna když se chystáme vyrazit—

Rykerovo tělo prosviští kolem mě. S odporným křupnutím narazí do zdi a omítka se kolem něj rozpraská jako pavučina.

„RYKERE!“ zaječím.

Ohlédnu se na to monstrum, které mu to udělalo.

Torin.

Pohybuje se jako samotná ztělesněná zkáza. Jediným máchnutím ruky od