Marcella Vander Draken.

Mé rty jsou na Torinových rtech.

Líbám ho. Hltám ho, jako by byl mým posledním jídlem v životě. Přitiskne boky k mým v obscénním přírazu hned po schůzi smečky a já zalapám po dechu do jeho jazyka. Nedokázali jsme bez sebe vydržet ani den. Kdysi jsme už byli zrovna takhle nerozluční, ale dnes je naše pouto ještě silnější.

Nehádáme se, neštěkáme po sobě ani se nenávidíme.

Je