Alfa Torin.

Slyším holky dole. Ne jejich slova… jen jejich zvuky: ječení, pak ztišení a pak zase ječení kvůli čemukoliv, co zrovna běží v televizi, zatímco já jsem sám v knihovně smečky, obklopený pachem staré kůže a ještě starších věcí.

Kluci odešli už před několika hodinami.

Já jsem pořád tady.

Každý text o lykanech, který jsem dokázal najít, leží rozložený na stole přede mnou. Procházím to všec