Luna Marcella.

Je osm hodin večer, když se všichni loudáme zpátky do školní budovy.

Myslím, že je na první pohled vidět, že jsou všichni psychicky i fyzicky naprosto vyčerpaní. Studenti se plouží chodbami jako zombie… hlavy skloněné, ramena svěšená, nohy tahají za sebou. Někteří z nás jsou ještě vlhcí z deště a jiní mají ve vlasech napadané listí.

Jedný holce chybí bota.

Torin se mnou nevlezl dovn