Luna Marcella.

Nedokážu dojít ani k posteli. Kolena mi dopadnou na podlahu jako první, zabořím tvář do boku matrace a povolím stavidla všemu, co jsem v sobě dusila od chvíle, kdy jsem vešla do té zasedačky. Křečovitě svírám prostěradlo a z hrdla se mi derou srdceryvné vzlyky. Celé tělo se mi třese. Hruď se mi propadá. Cítím, jak se kolem mě ovinou paže.

Cítím kolem sebe paže, a tak zabořím tvář Ja