Luna Marcella.

„Torine, přestaň to říkat…“ Na pažích ucítím slzy dřív, než si vůbec uvědomím, že pláču.

Alfa mi pohlédne do tváře… na ty slzy, na to, v jakém jsem stavu, a nic to s ním neudělá. Žádná majetnickost. Žádný instinkt se ke mně natáhnout. Můj druh, jakého jsem znala, by přešel místnost ve vteřině, kdy by mě uviděl plakat.

To, co Stella řekla, mi teď naplno dochází. Věci, které miloval,