„Zolotce—“

Natáhnu se k ní, ale ona ucukne a vyskočí na nohy. Přechází sem a tam u nohou postele, polonahá, až moc krásná na to, aby byla takhle naštvaná a smutná.

„Vůbec jsem nevěděla, jestli jsi v pořádku, nebo jestli odjíždíš. Nestihla jsem ti říct ani ‚Šťastnou cestu‘, ‚Uvidíme se na podzim‘ nebo ‚Máš vůbec v plánu se někdy vrátit, nebo si mám najít někoho, kdo za tebe zatáhne půlku tohohle as