„Byla to jenom hádka,“ nadhodí, jakmile proklouzne do pokoje. „Jeho táta je ve městě. A on dneska ke všemu musel řešit Alekseie. To ho po těch sračkách zaručeně vždycky dostane do opravdu temný nálady.“

Žmoulám si ruce v klíně, jako bych ze sebe mohla smýt vzpomínku na to, že jsem si od Jeleny ten telefon vůbec brala. „Poslal si tě, abys ho přede mnou obhajoval? Protože, jak oba dobře víme, Griša