Do nosu mě udeří povědomá vůně – náznak pšenice a pepře, který mě okamžitě přenese zpátky do otcovy pracovny. K lekcím o moci, slabosti a ceně důvěry, které jsem dostával mezi jednotlivými doušky. K mastifům štěkajícím a vrčícím v temných, chladných lesích.

„Na Arkadyho.“ Silas pozvedne skleničku. „Nejhoršího chlapa, jakýho jsem kdy potkal. Kterej udělal v životě jednu jedinou dobrou věc, i když s