Harper

Přesně v deset hodin dopoledne se rozestoupily leštěné ocelové dveře soukromého výtahu. Vstoupila jsem na bezchybně upravené ředitelské patro Kinsley Tower. Můj tmavošedý značkový kostýmek, ušitý s ostrými liniemi, jež měly vyzařovat nedotknutelnou autoritu, mi sloužil doslova jako brnění. Každý můj krok vtlačoval podpatky do dováženého mramoru s rytmickou, neústupnou kadencí. Ten zvuk jsem