Pohled Harper

Ve chvíli, kdy mé jméno opustilo Clařiny rty, jsem ucítila, jak se mi bolestivě svírá hruď.

Bože. Úplně jsem zapomněla, jak moc mi chybělo slyšet, jak mě takhle oslovuje. Jako když jsme byly mladší a ona za mnou chodila po domě a prosila mě, abych jí před školou zapletla vlasy.

Na jedinou vteřinu jsem téměř zapomněla na všechno, co mi matka dnešního večera řekla. Skoro jsem zapomněla