Pohled Romana

Bouře se konečně uklidnila.

Zvuk silného deště, který nás po celou noc držel uvězněné uvnitř chaty, zmizel a nahradilo ho jemné ranní švitoření ptáků venku. Sluneční paprsky pronikaly skrz okna a koupaly malou chatu v hřejivé zlatavé záři.

Prostě jsem tam jen ležel a zíral na dřevěný strop nade mnou. Pak jsem ji ucítil.

Harper.

Na rtech mi okamžitě zacukal úsměv. Opatrně jsem otočil