Romanův pohled

Harper byla už několik minut pryč, ale já pořád stál přesně tam, kde mě opustila. Ani jsem nevěděl, jak dlouho zírám do prázdna.

V mé kanceláři zavládlo úplné ticho, ale má mysl ho odmítala následovat. Každé slovo, které mi vmetla do tváře, se mi stále dokola přehrávalo a každé z nich ze mě odlamovalo další kousek.

„Jak to mám napravit?“ zamumlal jsem si pod vousy, zatímco jsem si t