Pohled Romana

Ve chvíli, kdy jsem toho rána vstoupil do své kanceláře, cítil jsem se tak lehce jako už roky ne. Takhle šťastný jsem nikdy nebyl.

Na rtech mi pohrával úsměv, zatímco jsem si povoloval kravatu a usazoval se do otočného křesla, ale ať jsem se snažil sebevíc, prostě jsem ho nedokázal smazat.

O vteřinu později se otevřely dveře.

Dovnitř vešla Corinne s tabletem v ruce. Jakmile na mně sp