Pohled Harper

„Děkuji ti za tenhle nádherný dárek, Romane,“ zašeptala jsem, když se mi konečně podařilo trochu uklidnit. Hlas se mi ještě třásl pláčem a oči jsem měla opuchlé od všech těch prolitých slz.

Jemně mi z obličeje odhrnul pár uvolněných pramenů vlasů. Jeho teplá dlaň spočinula na mé tváři, jako by mi němě připomínala, že už nejsem sama.

Všechno to stále působilo tak neskutečně.

Strávila