RONAN.

Seděl jsem prkenně před popraskaným zrcadlem ve svém pokoji a upíral pohled na nateklou čelist. Nezahojilo se to.

Šrám na mém spodním rtu už sice zaschl, ale rozmazaná krev po okrajích zůstávala. Žebra mě bodala při každém nadechnutí, tichá, pomalu pulzující připomínka včerejší rvačky s Darem.

Zatnul jsem pěst na stole a zkusil to znovu.

„Otče,“ zašeptal jsem do prázdna, až mi z úst unikl t