Sralo mě, že jsme ještě nic nenašli.

A o to horší to bylo, když se zdálo, že to máme přímo před nosem a bije nás to do očí, ale mně to pořád nějak unikalo.

Park byl stále cítit.

Páchl po krvi.

Ano, mrtví sice dostali velkolepý pohřeb, ale ten pocit nezmizel.

Dokonce i Zahir, který po mém boku trénoval celé roky. Byl silnější než já, rychlejší než já, ale zemřel mezi prvními, jenom proto, že se ve