VESPER.

Déšť bubnoval do chodníku o něco silněji a chlad se mi zažíral do kůže.

Předtím nebylo po dešti doslova ani památky. Kdybych to tušila, vzala bych si deštník nebo si oblékla něco teplejšího. Věděla jsem, že kdyby tu byla Sylvie, přišla by s deštníkem – na tyhle věci měla vždycky intuici.

Pevněji jsem se objala, abych se zahřála, a zírala na Therona, jak tam stojí v dešti s rozevřeným deštn