THERON

Seděl jsem na kraji postele, už potřetí jsem listoval svými poznámkami, ale nic mi neutkvělo v hlavě. Slova vypadala jako mravenci lezoucí po stránce – nesmyslná, chaotická, iritující. Gideon ležel na zádech vedle mě a broukal si nějakou falešnou melodii, jako by neměl na světě jedinou starost.

„Učíš se někdy vážně?“ zamumlal jsem a ani jsem se nenamáhal skrýt svou otrávenost.

Zasmál se a a