MERCER.

Bolest zmizela dřív, než jsem vůbec otevřel oči.

Podlaha mě studila na kůži, kluzká od krve, která už nebyla moje. Znovu jsem cítil svůj tep, vyrovnaný a silný. Kosti mi tiše křupaly, jak srůstaly a žebra zapadala zpátky na své místo. Důvěrně známý žár regenerace mnou projel jako oheň, a pak byl pryč.

Zvedl jsem se a zanaříkal, jak jsem rukou zavadil o kaluž pod sebou. Ve vzduchu visel pac