DARE.

Chloiny prsty stále svíraly mé tričko, když ten okamžik prořízl zvuk koleček hrčících po leštěném mramoru.

Invalidní vozík mého otce.

Vteřinu poté, co vstoupil, jsem ji od sebe odstrčil. Ne hrubě… ale dostatečně rázně, abych dal jasně najevo, že nechci, aby se mě kdokoli dotýkal, dokud je v místnosti. Paže jí spadly a v očích jí kmitl zmatek.

Alfu Tiberia vezli dovnitř dva strážci a jeho výr