Jak žlutý taxík nadskakuje na nerovných cestách, držím si svého spícího syna pevně přitisknutého na hrudi. Opotřebované tlumiče starého vozu s těmi ostrými výmoly moc nezmůžou. Topení na zadním sedadle sotva stírá hrany mrazivého vlhka, které se mi vpíjí do tenkého oblečení. Zírám přes rozmazané, deštěm zmáčené okno, dokud řidič nezastaví u opuštěné vlakové stanice. Ranní obloha je temná, ponuře š