Torin nás vede ke dveřím; jsem vděčná, že mě nechá odvézt našeho syna domů. Torian si opře hlavu o mé rameno a rychle usíná. Jakmile ale Torin otevře dveře, mé kroky se zadrhnou. Ztuhnu, když si všimnu, že se jeho otec baví s jedním ze strážců venku. Torin se taky zastaví a já sleduju, jak se jeho otec něčemu, co mu jeden ze strážců říká, zasměje, než se k nám otočí. Jeho oči zabloudí k nám, jak s