Torin

Když se vrátím do pokoje, najdu Toriana přituleného k matce, peřinu vytaženou vysoko pod bradu. Otec pořád sedí u postele, a jakmile mě spatří, přiloží si prst k ústům a ukáže na lůžko.

„O co šlo?“ zeptá se táta šeptem, když žuchnu do křesla vedle něj.

„O Garretta. A nemám ponětí. Něco se s ním ale děje. Pořád mlel o nějaké blížící se válce,“ řeknu a jemu se svraští čelo.

„Poptám se kolem, j