Druhý den ráno mě probudí koleno vražené do ledvin, jak se Torian škrábe do postele, až z toho heknu. Nacpe se mezi nás a vzápětí Torinovi vytrhne polštář přímo zpod hlavy a přivlastní si ho. Torin prudce vyletí do sedu. Uchechtnu se a zavřu oči, zatímco se Torian přitiskne blíž ke mně.

„Á, skvělé. Ty jsi vzhůru. Uděláš mi prosím palačinky?“ zakňourá Torian na otce, jako by ho před vteřinou neprob