Když vejdu do nemocnice, najdu Harper a Piper, jak přecházejí sem a tam před pokojem Hazel a Nashe. Oběma stékají po tvářích slzy a Harper má oteklé oči. Ať už se děje cokoli, je to hrozné, protože Harper nikdy nepláče; dokonce nedává najevo vůbec žádné emoce. Nikoho si k sobě nepouští a čelí světu s postojem ‚všechno je mi u prdele‘. Žaludek se mi propadne, když k nim přistoupím, celé tělo se mi