Následující ráno mě budí neustálé vyzvánění telefonu, kvůli kterému se musím vymotat z Torinova obětí; venku je ještě tma, takže musí být brzo. Zavrčí a snaží se mě přitáhnout zpátky k sobě, zatímco se nad něj natahuju a šmátrám po telefonu. Torinovy ruce mi sjedou po bocích, pak slastně zavrní a jeho rty se přisají k mé bradavce přesně ve chvíli, kdy telefon z nočního stolku konečně popadnu.

Zamž