[POV: Sylvie]

Zadrhne se mi dech v suchém hrdle. Jeho modré oči protnou tmu a spočinou na temném koutě, kde strnule stojím. Do hrudi se mi zaryje panika, studená a ostrá. Zklouznu zpátky do hlubokých stínů, než mě stihne chytit. Moje bosé nohy nevydají ani hlásku, když vystřelím směrem k pokoji pro hosty. Srdce mi buší do žeber a tluče takovou silou, že se bojím, aby ho ten zvuk nepřilákal přímo k