Dívám se dolů na Sylvii a pták se mi v kalhotách napíná z toho, jak odmítá přijmout, co říkám. Asi jí teď zním jako nějaký pes, ale pravda je taková, že jsem nikdy nikoho nevodil za nos. Taky nikoho nenaháním, samy mi vždycky přijdou až k prahu a nabídnou se. Dokážu pochopit, jak to pro Sylvii musí vypadat. Ona není jako ony, nikdy nebyla a nikdy nebude. Jsem si moc dobře vědom, že na střední sice