Všichni jsou zticha, když míříme do pokojů, a já málem Declanovi řeknu, že chci být v pokoji se Stellou, ale je mi jasný, že by to nevzal dobře. Oba jsme zranění a kdybych ho teď odstrčila, jen by se sesypal ještě víc.

Sleduju Declana, jak pomalu kráčí k velké posteli uprostřed hotelového pokoje a posadí se na její okraj se zrakem sklopeným ke koberci.

„Opravdu přemýšlíš o tom, že necháš školy?“ J