Prudce se probudím, když mi zazvoní budík, a okamžitě pocítím prázdno, protože za sebou necítím Declanovo teplo. Už odjel. Cítím úlevu i smutek.

Úlevu, protože se mi nelíbil smutek v jeho očích, kdykoli jsme mluvili o tom, že přeruším studium.

Je to jen dočasné, poradím se s akademickým poradcem, jaké by pro mě do budoucna byly možnosti. Tohle jsem rozhodně neplánovala, ale kdo by to taky plánoval