„Hodně štěstí, zdraví!“ Declanův hlas mi tiše zpívá do ucha. „Vypadáš jako opička a chováš se taky tak!“

Usmívám se, oči mám stále zavřené. To byla naše nejoblíbenější část, kterou jsme si zpívali jako malí, když měl ten druhý narozeniny, a vždycky jsme ji vyřvávali.

Mám příliš velký strach oči otevřít. Realita mi totiž bolestně svírá srdce a vím, že až se probudím, bude to všechno skutečné. Máma