„Tákže,“ kreslí mi Declan prstem kruhy na rameno, zatímco ležím s hlavou na jeho hrudi. „Víš, že se nemůžu vrátit domů, a bavili jsme se o tom jen krátce na tvých narozeninách, tak jsem si říkal, jestli bys tu nechtěla zůstat se mnou. Trenér nás pozval k nim. Vím, že bys asi chtěla být v domě, kde byla Valerie, je to naše první Díkůvzdání bez ní.“

Nesnáším pomyšlení na to. Včera jsem četla, že vše