Clářin pohled:

„Opouštím tě?“ zopakovala jsem a rychle zavrtěla hlavou. „Viv, ne — to není —“

„Tak co to tedy je?“ Gestem ukázala na chaos kolem nás — napůl zabalené krabice, oblečení trčící z mého kufru a úplně vyklizený stůl.

„Doslova si balíš celý svůj život, aniž bys mi řekla jediné slovo.“

V jejích očích jsem pod vztekem viděla bolest. Výčitku.

„Neopouštím tě,“ řekla jsem tiše a snažila se ud