Pohled Tristana:

Zahlédl jsem ji ve chvíli, kdy jsem zahnul za roh.

Clara. Stála u obrubníku v pracovním oblečení, s jednou rukou zvednutou, aby si přivolala taxík, a její profil se ostře rýsoval proti odpolednímu slunci.

Ruce se mi na volantu sevřely.

*Konečně.*

Od toho maškarního plesu byla jako duch. Nevolala zpátky, neodpovídala na zprávy a nebyla po ní ani stopa, ať jsem hledal kdekoli. Dny,