Clářin pohled:

Poslušně jsem přikývla, vzala do ruky vidličku a pustila se do těstovin.

Ten pohyb ale působil mechanicky a ruka se mi při namotávání nudlí podivně třásla.

Bylo nemožné soustředit se na jídlo, když *tohle* stálo sotva metr ode mě.

Gideon se opíral o linku, paže volně zkřížené na odhalené hrudi, a pozoroval mě tím tichým, trpělivým výrazem, který míval tak často.

V horním světle se o