Gideonův pohled:

Moje ruka se křečovitě sevřela kolem telefonu. „Kde jsi?“

Pauza. Zvuk jejího dechu, nepravidelného a mělkého. „Ehm… je tu nějaká večerka. Na rohu Commonwealth a Exeter.“

„Zůstaň tam.“ Už jsem byl na cestě k parkovacím garážím, mé kroky se rozléhaly o beton. „Jedu tam.“

Připravil jsem se na protesty — *Nemusíš jezdit*, *Jsem v pořádku*, *Neotravuj se s tím* — na to reflexivní odmít