Pohled Gideona:

„Claro.“

Otočila se zpět, jednu ruku stále položenou na rámu dveří. „Ano?“

Sjel jsem pohledem dolů na její kabát. Látka na ramenou ztmavla, jak do ní prosákl déšť i přes můj deštník. V tom svém nervózním spěchu dostat se dovnitř a ukázat mi pokoj si toho vůbec nevšimla.

„Tvůj kabát,“ řekl jsem tiše. „Je trochu mokrý.“

Podívala se na sebe a teprve teď si všimla tmavých skvrn, které