Pohled Clary:

Znovu jsem se ocitla na onom charitativním večírku.

Září. Každoroční galavečer nadace rodiny Sinclairovy v hotelu. Viděla jsem to všechno s bolestnou jasností – třpytící se lustry, smyčcové kvarteto hrající Vivaldiho, sklenky na šampaňské, na kterých se lámalo světlo jako na tekutém zlatě.

Tristanův telefon vyzváněl zpoza dveří hotelového pokoje. Žena v županu ho zvedla, vlasy rozcuc