Gideon ležel zcela nehybně s Fallon schoulenou v náručí. Hlavu měla položenou na jeho hrudi a její dech byl tichý a pravidelný. Sluneční paprsky pronikaly závěsy a zbarvovaly její kůži do teplého zlata. Na několik drahocenných minut si dovolil předstírat, že je to normální. Že neodchází. Že je to jen další ráno v dlouhé řadě rán, která spolu prožijí.

Pak se vrátila realita. Dnes byl ten den.

Jeho