Kaelen se tiše uchechtl a dal najevo svou absolutní lhostejnost. „Sylvia je má žena, paní domu Thorneových. Pokud nemá ani právo svobodně říkat, co si myslí, jaký má vůbec smysl být paní Thorneovou?“
Sylvia, která opodál už delší dobu v tichosti seděla, byla po těch slovech očividně na pár vteřin ochromená. Pohled jí instinktivně střelil jeho směrem a na rtech jí zahrál křivý, výsměšný úšklebek.
O