Poté, co ji Sylvia ve škole málem zabila, se Giselle od svého otce nedočkala ani špetky útěchy – místo toho schytala facku. Cítila nesmírnou křivdu.

Do očí se jí vehnaly slzy.

„K ničemu! Nic neumíš, ale v dělání problémů jsi přebornice!“ Arthur ukázal na Gisellinu ubrečenou tvář a dál na ni chrlil hněv: „Kdybys měla aspoň polovinu Sylviiných schopností, neutrpěl bych dnes takovou potupu. Teď se na