„Odvezu vás domů, pane Thorne,“ pronesla odtažitým, lhostejným tónem, jako by nebyli ničím víc než cizinci, kteří se potkali jen jednou.

Přestože si Kaelen uvědomoval celou pravdu, nedokázal se přimět k odmítnutí. „...Dobrá, děkuji.“

Kaelen by si nikdy nepomyslel, že se jednou octne v tak pokorném postavení. Nikdy by ho nenapadlo, že i pouhý náznak laskavosti ze Sylviiny strany v něm dokáže vyvola